Smaragdové pobřeží (Costa Smeralda)

Pobřeží Costa Smeralda (Smaragdové pobřeží) se nachází na severovýchodě Sardinie, v provincii Gallura. Pne se podél malých hlubokých zátok, podobným fjordům, obklopených žulovými skalnatými výběžky, časem opracovanými do zvláštních tvarů. Skály a ostrůvky uzavírají malé strmé zátoky s plážemi z bílého písku. Některé jsou obzvláště krásné, jako Liscia di Vacca nebo Cala di Volpe, omývané průzračnou vodou a obklopené bohatou středomořskou vegetací.

Od šedesátých let minulého století společnost Cooperativa Costa Smeralda zatraktivnila pobřeží pro turisty: byly vybudovány přístavy, hotely, residence a turistická střediska. Z divoké a málo osídlené oblasti se stal symbol světáctví, luxusu a dovolené elitní společnosti. Tato oblast bývá každoročně cílem tisíců turistů.

Ostrov Asinara

Asinara je jeden z hlavních ostrovů Sardinie. Přírodní poklad, jediný svého druhu v celém Středomoří, si po více než sto let zachoval svůj ekologický habitat. Rostlinný porost je tvořen z velké části duby cesmínovitými (Quecus ilex) a středomořskými macchiemi. Rostou na něm typické sardinské rostliny jako například modrák trnitý. Zároveň je to i důležité místo pro rozmnožování mnoha divokých zvířat, a to i velmi vzácných jako je: diskoglosus sardinský, kormorán chocholatý, muflon a bílý osel, po kterém je ostrov pojmenován.

Dva konce ostrova pojí jediná silnice. Jediné stavby na ostrově jsou trosky Castellaccia, středověké pevnosti Doriů a vězení s vysokou ostrahou, od roku 1997 zavřené. Tato skutečnost vedla k podstatnému přehodnocení ostrova a byla podnětem pro národní park Asinara, založeného roku 1991, aby institucionalizoval úsilí pro zachování a efektivní správu jeho přírodního bohatství.

Pohoří Gennargentu

Masiv Gennargentu je nejvýznamnější pohoří Sardinie. Je tvořeno prastarými horninami jako jsou obrovské žulové a břidlice útvary.

Uprostřed pohoří se tyčí nejvyšší vrchol ostrova Punta La Marmora, obklopený rozlehlými zelenými údolími, zatímco na severu ční Monte Spada a Bruncu Spina, kde se nachází jediná lyžařská střediska, která jsou v zimě v provozu.

Supramonte di Orgosolo e di Oliena je pokrytý staletými lesy. Na této plošině vyvěrá krasový Su Gologone, nejdůležitější pramen ostrova s 300 litry vody za sekundu. Nachází se tam také nejhlubší kaňon Evropy, kaňon Gorropu, jehož stěny dosahují na některých místech až neuvěřitelných 400 metrů, a krasová dolina Su Suercone, kde můžete zahlédnout staleté tisy. V tomto masivu pramení některé hlavní řeky Sardinie: Cedrino, která podrývá skály a vytváří nádherné soutěsky, a Flumendosa, druhá nejvýznamnější řeka ostrova.

Flóru tvoří především horské středomořské druhy rostlin a vzácné keře a rostliny, zatímco fauna je obzvláště bohatě zastoupená včetně vzácných druhů zvířat jako jsou: mufloni, divoká prasata, sardinské divoké kočky, kuny, lasice a lišky. Z ptactva zmíníme supa sardinského, orla královského, havrana císařského a sokola stěhovavého.

Jeskyně na Sardinii

Jedna z největších zajímavostí pobřeží Sardinie je bohatství jeskyní, které se nachází především na místech, kde byly vápencové útvary vystaveny krasovým jevům. Z nejznámějších a nejkrásnějších jeskyní můžeme zmínit jeskyně Bue Marino, nedaleko Cala Gonone, a Grotta di Nettuno, Neptunovu jeskyni, blízko Alghera, pod skalním výběžkem Capo Caccia.

Jeskyně Blu Marino se dělí na dvě části: severní rameno, které je už zkamenělé, jelikož krasová činnost v něm již ustala, a jižní rameno, dosud aktivní a přístupné veřejnosti, plné krápníků, stalaktitů a stalagmitů rozmanitých barev, které se odráží v jezerech a vytváří tak nádherné barevné odlesky.

K Neptunově jeskyni, Grotta di Nettuno, se dostanete lodí nebo po dlouhých schodech Escala Cabirol postavených na výběžku v roce 1954. Uvnitř jeskyně se nachází velké solné jezero dlouhé 120 metrů, ze kterého se vynořují obří sloupy vytvořené spojením stalaktitů a stalagmitů. Malebné krápníky v obrovských síních a záhadné chodby, vymodelované intenzivním a neustálým působením moře na vápencové horniny, dovršují krásu tohoto úchvatného koutu Sardinie.

Pro pobřeží Sardinie jsou charakteristické mokřady, z nichž 20 % je rovnoměrně rozloženo podél pobřeží a zbylých 80 % se nachází ve třech zálivech: v zálivu Oristano, v zálivu Palmas a v zálivu Cagliari.

Území Cagliari je jihovýchodním zakončením roviny Campidano a je plné rybníků a lagun o rozloze 4500 hektarů. Laguna Santa Gilla se rozkládá v severní části města, zatímco ve východní části se nachází rybníky Poetto, Molentargius a Quartu. Největší zajímavostí pro milovníky přírody je bohatá ornitologická fauna 180 druhů ptactva, které žije v těchto vodních zrdcadlech. Vyskytují se zde vzácné druhy jako například slípka modrá, vodouš (cavaliere d’Italia), moták pochop a mnoho dalších druhů, včetně známého růžového plameňáka, který hnízdí v Cagliari od roku 1993. Roku 1971 Ramsarská úmluva prohlásila mokřiny Cagliari oblastí mezinárodního významu. Východní laguny se určitě vyplatí navštívit, už kvůli zařízením a budovám starých státních solivaren, důležitých příkladů technických památek ze začátku 20. století.