Pobřežní klenot nevídaného půvabu, to je Teulada. Jedno z turisticky nejatraktivnějších míst oblasti Sulcis, přesněji jihozápadního konce Sardinie.

Tento kraj a jeho zvyky se staly inspirací pro nejvýznamnější Sardské umělce 20. století. Teulada, zasazena do údolí u pobřeží, obklopena panenskou přírodou a horami, je městem s 3 500 obyvateli v jižním podregionu Sulcis, proslaveným pro své jedinečné pobřežní scenérie, kde se převisující útesy střídají se zátokami s jemným bílým pískem.

První je Tueredda, jedna z deseti nejkrásnějších pláží na ostrově, s jemným pískem a krystalicky čistým mořem, které připomíná až Karibská panoramata. Poté je zde Campionna, Piscini - enkláva Domus de Maria v oblasti Teulada - a Sa Canna, velice oblíbená potápěči.

Následuje překrásná zátoka Capo Malfatano. Poznáte ji podle španělské věže na pozadí laguny, zálivu, který sloužil Féničanům jako přístav v 6. století před n.l., další perlou je Porto Tramatzu - s jemným bílým pískem, zeleným až tyrkysovým mořem, ubírajícím se mělkými vodami k pobřeží.

V blízkosti se nachází skvostné Ottixeddu, které může v létě navštívit jen omezené množství zvědavců. Další kus ráje se nachází ve vojenské oblasti - Cala Zafferano, která je přístupná pouze po moři a jen v červenci a srpnu. Když budete pokračovat na severovýchod, objevíte další poklad, Is Arenas Biancas, v jižní části Porto Pina podél Sant'Anna Arresi, k jejímž písečným dunám se dostanete po nezpevněné cestě.

Kontrastem k pobřeží jsou pohoří, Gutturu Mannu, les cesmínových a korkových dubů s jeskyněmi Punta Sebera. Úzké uličky ve vesnici vedou do kopce až na náměstí zdobené sochami, které jsou pozůstatkem mezinárodního uměleckého sympozia Scultura e Pietra (Sochařství a kámen). V srpnu se zde koná Su Sonatori, festival zasvěcený folklorním nástrojům. Stále se zde udržuje řemeslná tradice, od vyšívaných oděvů a koberců, přes keramiku, po kožené a korkové výrobky.

Na vyvýšeném místě ve městě se nachází farní kostel vážené Panny z Carmela ze 17. století, kde bylo zřízeno umělecké muzeum. Oslavy patronky připadají na polovinu července, společně se Sagra del Pescatore (slavnost rybářů) s procesím k moři, ochutnávkami a uměleckými představeními.

Než budete obdivovat neoklasicistní fasádu kostela, všimněte si barokního domu rodu Sanjustů, feudálních pánů města, ze 17. století. Dnes slouží jako galerie a v srpnu zde probíhá Sagra di Pane e Formaggio (slavnost chleba a sýra). Za návštěvu stojí také pozdně gotický kostel Svatého Františka.

Velmi působivé jsou oslavy Svatého týdne (Settimana Santa) a svátek Svatého Jana Baptisty na konci června. Nejvroucnější oddanost je projevována Svatému Isidorovi v květnu a v srpnu. Procesí vedoucí ke kostelu je doprovázeno zástupy nadšenců v tradičních krojích z celého ostrova.

Na planině Tuerra se nachází svatostánek, kde byla vesnice původně vystavěna za doby Judikátu. Do své současné vnitrozemní polohy byla přesunuta během staletí, kvůli častým útokům z moře a epidemiím. Strážní věže byly postaveny pro ochranu před pirátskými výpravami, včetně věže zasvěcené Svatému Isidorovi a vedlejší Torre del Budello.

Římská osada, pravděpodobně v blízkosti Capo Teulada - dnes je zde moderní turistický přístav, se nazývala Tegula, kvůli nezvykle objemné produkci terakoty. Blízko tohoto mysu se za druhé světové války odehrála slavná bitva mezi Britskou a Italskou flotilou. Oblast je bohatá také na prehistorické pozůstatky - od nálezů v jeskyni Monte Sa Cona po zbytky Nurágských obydlí, včetně nurágu Sa Perdaia.

Z doby Fénicko-Punské můžete obdivovat zbytky svatého oltáře na ostrůvku u Tuerreddy a ponořený přístav Melqart. Fascinující je zde také průmyslová archeologie, skládající se z asi deseti opuštěných osad, které byly svědkem tisícileté hornické činnosti a přispěly k těžařské éře oblasti Sulcis. Jedná se o jednu z nejúchvatnějších oblastí na jihu Sardinie - snové pláže, tyrkysové moře, jantarové útesy, lesy, působivé tradice a dědictví minulosti.