Venkovský hotel takřka u břehů jezera Liscia, je skvělou variantou pro milovníky přírody, kteří upřednostňují klid a odpočinek před turistickým ruchem při pobřeží.

Hotel, který má přívlastek "country" neboli venkov, leží ve vnitrozemí na severu ostrova u jezera Liscia. Nejbližší město Sant´Antonio di Gallura je vzdálené asi 3,5 km a najdete zde obchod, bankomat, restauraci nebo lékárnu. Oblast je bohatá na turistické trasy kolem jezera, asi 20 km jsou vzdálené známé tisícileté olivovníky.
Vzdálenost od letiště v Olbii 37 km (cca 40 min).

Menší venkovský hotel je postavěn tak, aby citelně zapadal do krajiny, která ho obklopuje. Hostům je k dispozici restaurace, bar, hala, veranda, recepce, zahrada, parkoviště a dva bazény. Wi-fi připojení je k dispozici na pokojích i ve společných prostorech.

Všech 19 pokojů je vkusně zařízeno v tradičním sardinském stylu, všechny s privátní koupelnou, fénem, TV, minibarem, klimatizací, trezorem, telefonem a venkovním posezením.

STANDARD - dvoulůžkové pokoje s výhledem do krajiny, v přízemí s patiem.

CLASSIC - komfortní tiché pokoje s patiem a částečným výhledem na jezero.

SUPERIOR - pokoje s krásným výhledem na jezero, patiem.

DELUXE - s komfortnějším vybavením, prostorný, elegantní pokoj s vlastní terasou, zahrádkou a výhledem na jezero.

JUNIOR SUITE - nachází se v prvním patře, má dva balkóny s výhledem na jezero. Ložnice s obývací částí, třetí lůžko je formou rozkládací pohovky.

Polopenze - snídaně formou bufetu, večeře servírované v restauraci s krásným panoramatickým výhledem na jezero. Vyhlášená kuchyně se specializuje na sardinskou kuchyni s využitím čerstvých lokálních produktů.

Hotel má k dispozici bazén pro děti.

Za poplatek možnost plaveb na jezeře, sportovní rybaření, turistické výlety, cykloturistika.

Do půl hodiny jízdy se dostanete na vyhlášené pláže Smaragdového pobřeží, do letovisek Cannigione nebo Baja Sardinia.

Mladá a okouzlující vesnice žulových domů, v centru Gallury, v severovýchodní Sardinii, poblíž Arzacheny a pobřeží Costa Smeralda.

Stojí 350 metrů vysoko, je obklopena žulovými horami a hlubokými údolími pokrytými duby, cesmínami a středomořskými křovinami, s jezerem Liscia v pozadí. Sant’Antonio di Gallura je vesnice s 1 500 obyvateli - včetně těch z osady Priatu a dalších frakcí - která se až do roku 1979, kdy se stala samostatnou obcí, jmenovala Sant’Antonio di Calangianus, na které závisela.

Povinný průchozí bod z vnitrozemí směrem na Costa Smeralda a park souostroví La Maddalena je dědicem vily de Castro, jejíž existenci dokládají Liber Fondachi (z roku 1317) a Compartiment de Sardenja (z roku 1358) a nálezy hrobů, šperků a mincí, včetně janovských peněz ze 7. až 8. století. Raně středověká vesnice se nacházela na úpatí vyhlídky Lu Naracu, dnes nejvyššího bodu území, ze kterého můžete obdivovat výhledy od masivu Limbara až po moře Arzacheny a Palau. Odtud uvidíte kopce, kterým dominují stazzi (venkovské osady), zakládající prvky agropastorační kultury Gallury. Liscia, největší umělá nádrž na severu ostrova, je ohraničena stejnojmennou přehradou. Na palubě Trenino Verde můžete projet vesnicí Sant’Antonio a na palubě šlapadla překročit jeho vody. Směrem k obci Luras vynikají tisícileté olivovníky Carana.

Jméno Lu Nuracu spolu s toponymem Lu Nurachéddu (v Campu d’Idda) jsou odkazem na nurágskou civilizaci, která v minulosti obývala toto území. Nedaleko vyhlídky stojí kostel Sant'Andrea, pocházející z poloviny 18. století a zvolený za farnost v roce 1907 (pouze na pět let). Nové obydlené jádro se vyvinulo kolem malé svatyně.

S nárůstem počtu obyvatel bylo nutné postavit velký kostel: v roce 1912 byl postaven nový farní kostel Sant'Antonio Abate s bazilikálním půdorysem se třemi loděmi rozdělenými oblouky, hlavním oltářem a freskovou apsidou. Svatý patron se slaví v polovině ledna u příležitosti zapalování ohňů svatého Antonína opata.

Nelze opomenout ani palác Mannu, s ušlechtilou architekturou postavenou výhradně z žuly. Dveře a okna jsou ohraničeny architrávy a zárubněmi, horní patra zdobí balkóny z tepaného železa. V interiéru je zachováno zařízení a konstrukce z počátku 20. století. V okolí jsou charakteristické venkovské kostely, dějiště oslav, při kterých objevíte nejautentičtější podobu kraje Gallura a ochutnáte delikatesy, jako je zuppa gallurese a mazza frissa. Nejznámější jsou Madonna di La Crucitta a svatyně San Giacomo, slavené v květnu, San Leonardo a San Giuseppe, slavené v červnu, a rupestriánský kostel San Costantino, pravděpodobně raně středověkého původu, vedle něhož je Lu Pulteddu, okno, kterým když třikrát prolezete, přestanou vám dle pověsti bolesti žaludku.