Agriturismo Finagliosu je ideálním místem pro dovolenou mimo ruch civilizace, v naprostém klidu venkova severozápadní Sardinie. Nabízí nádherný výhled na moře omývající historickou hornickou oblast Argentiera.
Ubytování je ideální pro páry, rodiny i skupiny přátel, které okouzlí klid, relax a harmonie, které zde panují.

Agriturismo Finagliosu vzniklo před 35 lety ve starém pastýřském domě ("quile") v oblasti Nurra na Sardinii. Nachází se přibližně 30 km od přístavu Porto Torres a města Alghero a 25 km od pláží Stintina a přírodního parku Asinara.

Kamenná stavba stará přibližně 150 let byla kompletně zrekonstruována. Nabízí prostorné a komfortní zázemí, zařízené s respektem k sardinské tradici a s důrazem na každý detail. 

K dispozici jsou pokoje i apartmány.
Vyznačují se klasickým sardinským stylem a většina z nich má výhled na moře (negarantováno).
Všechny pokoje mají minibar, TV, Wi-Fi, vlastní koupelnu se sprchou a fénem a dlážděnými podlahami.

Pokoje:
Dvoulůžkový pokoj "Verde"/"Gialla" - ideální pro páry; manželská postel, koupelna se sprchou a fénem, výhled na moře.
Třílůžkový pokoj "Verde" - vhodné pro rodiny; manželská postel a jednolůžko, koupelna se sprchou.
Čtyřlůžkový pokoj s terasou - vhodné pro rodiny; manželská postel a dvě jednolůžka, koupelna se sprchou, sdílená terasa s venkovní přilehlou kuchyňkou, výhled na moře. K dispozici kávovar a základní nádobí.

Pokoje se samostatným vchodem - ideální pro rodiny s dospívajícími dětmi nebo skupiny přátel:
Dvoulůžkový pokoj "Celeste" s terasou - pokoj se samostatným vchodem, možnost manželské postele nebo dvou jednolůžek, koupelna se sprchou. K pokoji náleží terasa s výhledem na moře a sdílená venkovní kuchyňka pod terasou. K dispozici kávovar a základní nádobí.
Dvoulůžkový pokoj "Verde" s terasou - pokoj se samostatným vchodem, manželská postel, koupelna se sprchou. K pokoji náleží terasa s výhledem na moře a sdílená venkovní kuchyňka pod terasou. K dispozici kávovar a základní nádobí.

Apartmány:
Dvoulůžkový apartmán - ideální pro páry; předsíň s malým obývacím prostorem, manželská ložnice, koupelna se sprchou, malá kuchyňka a venkovní veranda s částečným výhledem na moře. K dispozici pračka, lednice, mikrovlnná trouba, kávovar, základní nádobí.
Čtyřlůžkový apartmán - ideální pro rodiny; manželská ložnice a pokoj se dvěma lůžky, koupelna se sprchou, kuchyňka. K dispozici lednice, kávovar a základní nádobí.
Čtyřlůžkový apartmán s výhledem na moře - ideální pro rodiny; vstupní část s kuchyňským koutem a patrovými postelemi, ložnice s manželskou postelí a verandou s výhledem na bazén, koupelna se sprchou. K dispozici lednice, trouba, mikrovlnná trouba, kávovar a základní nádobí.

Bez stravy, nebo možnost objednat snídani z místních typických produktů.

K moři je možné dojít pěšky, po stezkách vedoucích středomořskou vegetací. 

Sugestivní vesnice v provincii Sassari, na úplném severozápadě Sardinie, je muzeum pod širým nebem, ležící uprostřed pobřežních krás, měst duchů a důlních ruin.

Neobvyklá krajina na půli cesty mezi Algherem a Stintinem, kde se schovávají opuštěné těžební závody a (téměř) neobydlená vesnice orámovaná stříbrnými útesy, které lemují třpytivé odlesky moře. Argentiera si uchovává prapůvodní tajemné kouzlo místa, které se zastavilo v čase.

Po hornické epopeji mezi 19. a 20. stoletím je dnes jedním z nejvýznamnějších evropských nalezišť průmyslové archeologie, nedílnou součástí geo-těžebního parku na Sardinii a zapsaný na seznam Unesco jako místo světového dědictví. Ruiny koexistují s novými budovami, obklopeny strmými útesy, horami z těžební strusky a zátokami, které jsou přístupné po stezkách v panenské přírodě. V roce 1968 zde byla také natočena úvodní scéna z filmu Vlak s mlékem zde již nestojí, s Elizabeth Taylorovou a Richardem Burtonem v hlavní roli, dnes se z místa stala oblíbená turistická trasa.

Frakce Sassari, od kterého je Argentiera vzdálená 43 km, byla dějištěm regenerace životního prostředí a městské přestavby a v roce 2019 se stala inovativním muzeem pod širým nebem. Cestujete-li podél státní silnice 291 a provinční silnice 18, ocitnete se na centrálním náměstí vesnice, která měla v době své největší slávy dva tisíce obyvatel. Dnes jich tam po celý rok žije několik desítek. Přímořské letovisko, které není ani v létě nikdy přeplněné a kde vládne ticho a magnetická atmosféra.

Název pochází z těženého minerálu a barvy hornin. Spolu s nedalekou Canaglii představoval hlavní kovonosnou čtvrť severní Sardinie, a to díky bohatým nalezištím olova a stříbronosného zinku, známým již od starověku. Těžit minerály ze zátoky Argentiera začali římští prokonzulové a ve středověku je následovali Pisané. Na začátku 19. století začalo místo přitahovat různé spekulanty, včetně Honorè de Balzaca, který tam v roce 1838 podnikl spíš dobrodružný než užitečný průzkum. Dva roky na to je zahájeno oficiální otevření dolu, samotná činnost zde začíná ale až v roce 1867 a trvá přesně jedno století. Historie osady je posetá kolapsy a nehodami způsobenými erozí. S neštěstími jsou spojeny i různé legendy, jsou tací, kteří tvrdí, že viděli lidské stíny nebo prchající postavy a slyšeli kovové zvuky vycházející z hlubin, jako by duše zaživa pohřbených horníků putovaly v tunelech.

První koncese byla svěřena vznešené Angele Tole. Navzdory velkým zdrojům byly náklady na správu neudržitelné, prodej společnosti General Company of Mines byl nevyhnutelný, což přineslo pozoruhodný rozvoj. Pracovalo zde 400 dělníků, jejichž chatrče proti proudu řeky jsou starší než zástavba u moře. Na konci 19. století dala společnost Correboi barona Podesty další impuls, tunely byly prodlouženy a vybaveny kolejemi, bylo postaveno nové molo a vykopána studna, poprvé byla vykopána pod hladinou moře, do nadmořské výšky -333 metrů. Mezitím se zlepšily životní podmínky, komunita těžila z ošetřovny, azylu, penzionu a obchodu.

Na začátku 20. století byla nad přístavem Porto Palmas postavena Cala Onano, vesnice, označená parlamentní komisí pro vyšetřování giolitských dolů jako příkladná a fungující. Následně se na ostrov přesouvá významná těžařská společnost Pertusola, díky které se rozvíjí místní infrastruktura o kino po práci, vzniká nová rezidence ředitele, kostel Svaté Barbory a velká prádelna ze smolného dřeva, jedna z nejunikátnějších hornických památek. Ve druhém poválečném období bylo dosaženo vrcholu obyvatel, zrodila se čtvrť La Plata, ale výroba se začala zpomalovat. Dvacetiletá krize vedla k zastavení činnosti v roce 1964 a uzavření závodů o tři roky později.

Nedávno byly studna a prádelna rekultivovány a obnoveny, systémy a budovy byly zabezpečeny. Z kostela sestupuje schodiště po osvětlených terasách posetých oázami středomořských esencí. Na konci schodů se v otevřeném prostoru koná každoročně koncem července literární festival. V rekonstrukčních pracích pokračuje Open MAR, první hornické muzeum pod širým nebem, se stezkou mezi domy a rostlinami, kde můžete obdivovat instalace v digitální formě.