Lokalita Sant'Antioco je největším ostrovem souostroví Sulcis na jihozápadě Sardinie, původně Fénicko-punská, poté Římská kolonie, a dnes pobřežní osada s jedinečným půvabem.
Město plné pestrobarevných domečků a restaurací, které mořský vzduch plní lákavými vůněmi - to je kouzlo pobřežního Sant'Antioco. Jedno z nejznámějších ze souostroví Sulcis, obydleno jedenácti tisíci obyvateli a deseti tisíci návštěvníky v letní sezóně.
Je hlavním centrem největšího ostrova, který je k Sardinii připojen pevninskou šíjí, vystavěnou Kartáginci a dokončenou Římany. Rozsáhlý je zde především rybolov, těžba soli a zemědělství, jak je možné pozorovat v muzeu Su Magasinu de su binu.
Místní průmysl se zaměřuje na tkaní a zpracovávání byssového hedvábí, které má také své vlastní muzeum, a výrobu dřevěných člunů. MuMa muzeum popisuje námořní historii a tradice, včetně plachtění. Město původně nazýváno Sulci, bylo založeno Féničany (v roce 770 před n.l.) a později dobyto Kartáginci. Pozůstatky z této doby je možné pozorovat na vyvýšenině nad městem, kde se nachází otevřená svatyně a nekropole (z 5. až 3. století před n.l.) později užívaná Římany, následně přetvořená do pohřebních katakomb, které jsou na ostrově skutečným unikátem.
Sulci zažívá svůj největší rozmach během Římské nadvlády - společně s Karalisem se jednalo o nejbohatší města na ostrově. V centru můžete obdivovat Sa Presonedda - mausoleum (z 1. století před n.l.), které znázorňuje vliv obou kultur, jak Kartaginské, tak Římské. Ostrov byl osídlen již ve 3. tisíciletí před n.l. a dohledány byly i pozůstatky přednurágské kultury.
Hroby Domus de Janas Is Pruinis a menhiry Sa Mongia a Su Para, společně s ruinami asi třiceti nurágů, včetně impozantních Ega de Marteddu, Corongiu Murvonis a Antiogu Diana. V okolí naleznete posvátné studně a hrobky obrů Su Niu a On Crobu. Mimořádný komplex Grutt'i acqua se skládá z kruhových nurágů, posvátné studny a vesnice se zavlažovacím potrubím, megalitických kruhů a jeskyní k uskladňování vody.
Vesnice se rozléhá až k Portu Sciusciau, domnívanému nurágskému přístavu. Vykopávky z této oblasti, zejména bronzové sošky, můžete obdivovat v archeologickém muzeu F. Barreca.
Ostrov a město je pojmenované po patronovi Sardinie, africkém mučedníkovi, který byl z ostrova vyhoštěn. Je mu zasvěcena i místní bazilika Di Sant'Antioco, o níž jsou první zmínky z roku 1089, i když Sulci bylo biskupstvím již od roku 484 (až do 13. století). Původní půdorys byl ve tvaru Byzantského kříže, dnes má tři chrámové lodě a stejné množství apsid.
Věčné spojení se světcem je obnovováno 15 dní po Velikonocích, nejdelším sardinským náboženským festivalem, který zůstává nezměněný od roku 1615. Mezi 16. a 17. stoletím byl neobydlený ostrov zaplaven tisíci uctívači oslavujícími tohoto mučedníka.
V dnešní době se v sobotu před Sa Festa Manna pořádá tradiční průvod Is Coccois (peče se slavnostní chléb), zatímco další oslavy připadají na 1. srpna a jsou doprovázeny průvodem v tradičních krojích.
Pobřeží je vysoké a nerovné, na jihu s černými trachytovými útesy a spíše písčité na severu, nabízející ideální podmínky pro potápění. Pláž Portixeddu, se nachází nejblíže městu a je lemována světlými skalisky a vzácnými Fénickými jalovci, trpasličími palmami a středomořskou flórou. Stejně jako větší pláž Turri, je oblázková. Na druhou stranu pláž Maladroxia nabízí bílošedý jemný písek s teplými mořskými proudy, využívaná byla již Římany.
Za mysem Serra de is tres Portus a rybníkem Santa Caterina, kde hnízdí čápi a plameňáci, dojedete na širokou, návětrnou pláž Coqquaddus. Útesy Is Praneddas (nebo také oblouk polibků) jsou přírodní terasou, kde se ocitnete ve výšce i 200 metrů nad mořem. Už za doby Féničanů chytali rybáři tuňáky ze solí vybělených skal na Cala Sapone.
Dnes zde můžete pozorovat ruiny rybárny z 19. století. Nedaleko odsud se nachází další půvabné zálivy - zátoka Grotta a Signora. Capo Sperone je nejjižnější místo ostrova, s jiskřivě modrým mořem a růžovými pivoňkami. Na pozadí leží ostrůvky Vacca a Torro, chráněné krajiné oblasti, kam létají hnízdit ostříži jižní a kde se odehrávala námořní bitva mezi Římany a Sardinskými Kartáginci v roce 258 př. n. l. Když budete pokračovat ještě dál, narazíte na osamělou pláž s'Ega de Is Tirias, odkud můžete vyrazit na výlet na horských kolech či na lodi až k pláži Portu de su Trigu.
Pochod Svaté Barbary v Masue je jedinečný zážitek, který propojuje duchovní vnímání se znalostí přírody, kultury a tradice měst a hradů Sardinie, charakterizované dojemnými příběhy odhodlání a pohostinnosti. Dobře se najíst, to je festival Girotonno - jídlo určuje a vypovídá o svém teritoriu. Slavnostní událost, která přetrvává přes staletí, chytání tuňáků na ostrově San Pietro, je stálicí mezi gastronomickými zážitky na ostrově.