Lokalita Architektonický komplex z doby před 3 500 lety, vyvýšený 800 metrů nad mořem, uprostřed lesa, který dominuje kopcům Sarcidana, ve středojižní Sardinii.
Když se dostanete na vrchol reliéfu, na kterém stojí, na konci trekku mezi staletými stromy, budete mít pocit, že objímáte a ovládáte okolí svým pohledem, dechberoucí panorama od masivu Gennargentu k Parku Sette Fratelli. Nuraghe Adoni je protohistorický monumentální komplex, který stojí na izolované a strmé vápencové baště asi pět kilometrů od Villanova Tulo, starobylé malé vesnice v oblasti Sarcidano, ležící na kopci San Sebastiano a lemovaná řekou Flumendosa. Je to skvělý příklad mnohovrstevnatého naleziště, pocházejícího z období mezi pozdní a rannou dobou bronzovou (mezi lety 1350-1150 před naším letopočtem), které nikdy nebylo zcela opuštěné: vyvýšená pozice, která umožňovala kontrolu nad územím, znamenala, že oblast byla navštěvována až do středověku. K nuraghe se můžete vydat snadnou asi pětikilometrovou cestou působivou krajinou na hranici mezi oblastmi Barbagia di Seulo a Tacchi d'Ogliastra. Úsilí při zdolávání svahů posledního úseku do kopce bude bohatě odměněno.
Architekturu komplexu, postaveného z velkých bloků, tvoří centrální věž (pevnost), původně o několika podlažích, kterou nese bašta tvořená čtyřmi nárožními věžemi, které uzavíraly dvě nádvoří. Tvrz a bašta se přizpůsobují úrovním skalního výběžku a zdá se, že byly vyrobeny různými stavebními technikami, což svědčí o různých obdobích výstavby. Ve stěnách si všimnete schodů, výklenků a závěsů. Kolem uvidíte mohutný val a na přivrácené plošině zbytky rozlehlé vesnice kruhových chatrčí z ranné doby bronzové, upravené a rozšířené v pozdní době bronzové. V různých místnostech byly identifikovány prostory pro vaření a uchovávání potravin a domácí práce, jako například předení.
U nárožní věže B bylo nalezeno asi čtyřicet fragmentárních bronzových předmětů, snad ze zříceného skladu hutě: hroty oštěpů a kopí, škrabky, sekery, čepele. S dobou bronzovou jsou spojeny dva stříbrné lístky, z nichž jeden představuje pírko. Při vykopávkách v okolí, které začaly v polovině 19. století a byly několikrát obnoveny koncem 20. století, byly nalezeny srpovité zuby z obsidiánu, jehly z kostí, různé keramické nálezy - mísy, vázy s vysokým hrdlem, džbány - a fragment bronzové karafy s rukojetí typu Schnabelkanne (se zobáčkem), zcela jedinečný mezi tyrhénskými materiály dováženými na Sardinii.
Byl to předmět z Etrurie, používaný jako vzácná výbava knížecích hrobek, rozšířený v etruském světě. Zlomek nalezený v Adoni, se vzorem malé palmy se sedmi listy převýšenými dvěma stočenými hady, pochází z konce 6. století před naším letopočtem. Mince pocházejí z punského období (ze 4. století před naším letopočtem), císařské římské nebo vandalské doby. Sklad váz, objevený na schodišti přilehlém k věži E, dokumentuje okamžiky opětovného obsazení komplexu v pozdní antice a byzantském věku (v 6. až 7. století našeho letopočtu), kdy nuraghe snad převzal roli castra - římského vojenského tábora. Nuraghe Adoni je největším prehistorickým dědictvím oblasti osídlené již v ranné době bronzové, jak dokládají hrobky v jeskyních Is Janas a Frumosa.