Sanluri

Město na půli cesty mezi Cagliari a Oristanem, v centrální části jižní Sardinie, které dosáhlo své maximální slávy ve středověku.

Leží na planině Medio Campidano, zavlažené potokem Mannu, v blízkosti starobylého hradu. Sanluri je město s necelými 9 000 obyvateli, jehož historické centrum je uvnitř středověkých hradeb, zatímco mimo opevnění se silniční systém vyvinul jako vějíř. Ve starověkých dokumentech se objevuje jako Sellori, což je odkaz na plodnost obilí, která jej vždy charakterizovala: je to zkrácená forma logu de su lori (území pšenice). Současný název je mutací na počest bývalého patrona San Lorenza.

Opravdová historie vesnice začíná ve středověku díky úrodnosti území a strategické poloze: od roku 1300 se stala opevněným centrem na hranici mezi Judikáty Cagliari a Arborea. Původní vesnice byla postavena kolem hradu, jediného dosud obyvatelného na Sardinii, zvaného Eleonora d’Arborea, i když není jisté, zda tam tato soudkyně kdy pobývala. Stavba se čtyřmi věžemi spojenými mohutnými hradbami byla postavena mezi 12. a 14. stoletím. Po tom, co se ho zmocnil Petr IV. Aragonský, jej nechal za pouhých 27 dní opevnit, aby se ihned (v roce 1409) stal dějištěm krvavé a rozhodující bitvy mezi španělskými a sardinskými soudními vojsky. Každé dva roky se na konci června koná historická rekonstrukce této události. Po bitvě Sa Battalla Španělé opevněné sídlo definitivně dobyli a rozšířili.

Od roku 1920, po přechodu do rukou různých feudálů, je ve vlastnictví rodiny Villasantů. V roce 1927 generál Nino Villasanta pevnost zrekonstruoval a umístil do ní muzeum Duca d'Aosta: v generálově pracovně, v Gondiho komnatách, v loveckém a královském pokoji či v napoleonské kresbě prožijete pocity středověkého a renesančního života. Ve dvou muzejních místnostech jsou uloženy památky a dokumenty ze světových válek a afrických tažení, ve třetí místnosti je sbírka 400 voskových děl, čtvrtá místnost je replikou feudální čtvrti.

Národopisné muzeum kapucínů ve františkánském klášteře je také bohaté na zajímavé úkazy. Symbolickou církevní stavbou je farní kostel Panny Marie Milostivé, postavený na konci 18. století na již existujícím kostele ze 14. století, kdysi katedrále. Nachází se zde středověký retábl svaté Anny od mistra ze Sanluri.

Mezi další kostely patří středověký San Pietro a San Rocco, první farní kostel San Lorenzo s dřevěným stropem s hlavami lvů a draků a San Martino, otevřený při oslavách jedenáctého listopadu. Na konci září Festa del Borgo navodí historickou atmosféru města. Pokud jde o tradice jídla a vína, Sanluri je známé pro civraxu, vynikající chléb vyrobený z mouky z tvrdé pšenice.